3. FREE JAZZ FESTIVAL 26. září 2008-Soutěž o vstupenky

SOUTĚŽ O VSTUPENKY NA 3. FREE JAZZ FESTIVAL
pátek 26.září 2008 v 19.00
Divadlo U hasičů
Římská 45, Praha 2


Kdo je podle vás největší osobnost freee jazzu

a) ve světě

b) u nás( je myšleno Česko a Slovensko)

Prvních 30 milovníků Free Jazzu,

kteří nám napíší Email
ve kterém je jako předmět zprávy vyplněno Free Jazz
a odpověď na alespoň jednu ze dvou otázek,
obdrží vstupenky na oba dny
       
3. FREE JAZZ FESTIVALU

Do vylosování jsou vybrány  odpovědi,
zaslané nejpozději 12 dní před koncertem.

Vaše odpovědi zasílejte na
redakce@artmagazin.eu

   
Výherce obdrží informaci o výhře nejpozději 10 dní
před koncertem e-mailem,
jehož papírovou nebo elektronickou formu předloží
před začátkem představení.


3. FREE JAZZ FESTIVAL
pátek 26.září 2008 v 19.00
Divadlo U hasičů
Římská 45, Praha 2

Země:CZ/IL/US/PL

LIMBO (CZ)

Pavel Hrubý: tenor a soprán saxofon, basklarinet; František Kučera: trubka, křídlovka; Taras Vološčuk: kontrabas; Miloš Dvořáček: bicí; j.h. Tomáš Reindl: perkuse

Pavel Hrubý (1970) – tenor sax, basklarinet
V letech 1985 – 1991 vystudoval konzervatoř v Plzni, obor klarinet. Během 90. let prošel různými formacemi, stylově napříč. Od roku 1998 do roku 2003 byl stálým členem Pražského swingového orchestru Jana Matouška. S orchestrem projel celou Evropu a natočil 3 CD. Je členem Big Bandu www.bend.cz (umělecký šéf Kryštof Marek). V září 2005 band natočil CD se světovou saxofonovou extratřídou Tony Lakatosem. Dále působí v kapele Nuo (leader Jakub Zitko;), Jazz quintet Plzeň. Momentálně je členem seskupení Amit Chatterjeem Alliance společně s hráčem na tabla a didgeridoo Tomášem Reindlem , hráčem na basskytaru Kubou Vejnarem a světovou hvězdou – indickým kytaristou a zpěvákem Amitem Chatterjeem (10 let stabilní člen Joe Zawinul Syndicate).

František Kučera (1958) – trubka
Absolvent plzeňské konzervatoře obor trubka. Od roku 1981 vedl kvintet P.Jazz combo, později Jazz Can Dance a Adam’s apple. Je zakládajícím členem Kontrabandu Milana Svobody, kde působil do roku 2000. Spolupracoval s Ivou Bittovou v kapele Čikori. Hostoval s mnoha kapelami a hudebníky (Vltava, Elena Suchánková, Fru Fru aj.). Je dlouholetým členem orchestru operety a muzikálu DJKT v Plzni a též členem Jazz quintet Plzeň. Působí též jako pedagog.

Taras Vološčuk (1972) – kontrabas
Pochází z Ukrajiny. V Čechách působí 10 let, jeden z nejvyhledávanějších jazzových kontrabasistů na pražské jazzové scéně. Momentálně – stabilní člen kapely Yvonne Sanchez , Rene Trossman Band

Martin Kopřiva (1979) – bicí
patří k nadějným tvářím mladé nastupující bubenické generace. Narodil se roku 1979 v Praze, vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka. Martin byl členem mnoha kapel, mezi jinými Vítkova kvarteta a skupiny Veteráni studené války. V současné době hraje ve skupině T4 po boku Vladimíra Kulhánka, Stanislava Kubeše a Romana Dragouna, dále pak v kapelách Jan Kořínek and Groove, Med, Von Medwey.

Tomáš Reindl – perkuse
je hudebník se širokým spektrem působnosti. Jeho hlavním oborem jsou bicí nástroje a perkuse, indická tabla, arabské a africké bubny, australská didžeridu a další etnické nástroje. Věnuje se též hudební kompozici. Vystudoval SPŠ elektrotechnickou v Plzni, v roce 1996 absolvoval Západočeskou Univerzitu, obor aplikovaná elektronika. Hudbě se věnuje od dětství (klavír , klarinet, bicí nástroje). Hru na bicí nástroje studoval na konzervatoři v Plzni, dále soukromě u prof. Kympla (Konzervatoř Jaroslava Ježka) a u významného jazzového bubeníka Ivana Audese (Kvartet Milana Svobody, Kontraband atd.).
Absolvoval též několik kursů a seminářů, např. Karlovarská jazzová dílna 1995 (pod vedením Jiřího Stivína), letní workshop „Umbria jazz clinics 1996“ v italském městě Perugia, který pořádala světově proslulá „Berklee school of music“ z Bostonu.
Hře na tabla a studiu klasické indické hudby se věnuje od roku 1999. Do základůhry na tabla byl zasvěcen Emilem Heyrovským. Podnikl dvě studijní cesty do Indie: V r.2001 do severoindického Váranasí (Benares), kde studoval u vynikajícího tablisty a tanečníka Maty Prasada Mishry ; a v r.2005 do Kalkaty, kde navštívil jeden z největších festivalů ind.klasické hudby, Sangeet Piyasi. V současné době ve studiu pokračuje pod vedením tablového virtuoza a hlavního pokračovatele benareské tablové tradice, Sanju Sahai. Hru na arabské bubny studoval u Hearna Gadboise z New Yorku, do hry na didžeridu byl zasvěcen australským hráčem Ianem Woodem.

VJAČESLAV GANIELIN (IL)

Vjačeslav Ganielin: piano

Vjačeslav (Slava) Ganielin se narodil 17. prosince 1944 v obci Kraskovo nedaleko Moskvy. Rodina se v roce 1948 přestěhovala z Ruska do Litvy, kde Vjačeslav začal chodit do hudební školy a učil se hrát na klavír. Ve studiu později pokračoval na Litevské konzervatoři ve Vilniusu. Ganielin vyrůstal v době, kdy byl jazz v Sovětském svazu oficiálně zakázán jako protisovětský umělecký žánr. Svobodu nalezl ve volné jazzové improvizaci. Ganielin debutoval jako koncertní jazzový pianista v roce 1961. To mu bylo 17 let a ještě studoval. Za Nikity Chruščova nastala kulturní „obleva“ a jazzoví umělci dostali jistou šanci. Ganielin se stal jedním z těch, kdo mohli pokračovat ve studiu volného, experimentálního jazzu. Své publikum si našel na koncertech moderního jazzu na půdě Litevské národní konzervatoře, kde studoval hru na klavír a skladbu a kde v roce 1968 absolvoval. V roce 1960 měla kultura ve Vilniusu mnohem západnější ráz než ve většině ostatních sovětských měst. Pobaltské státy obecně projevovaly větší míru tolerance a podporovaly svobodu uměleckého výrazu, a to bylo prostředí, které Ganielinově kreativitě a experimentům jak na pódiu, tak v hudebních kompozicích, znamenitě svědčilo. Výrazné novinky udělal Ganielin ve své hudbě v době, kdy byla každá nota a každé slovo pod přísnou kontrolou sovětské cenzury. Zhruba v polovině šedesátých let Ganielin vedl svou vlastní skupinu a vystupoval s různými jazzovými hudebníky tehdejšího Sovětského svazu. Jazzové festivaly v estonském Talinu bývaly pro svou osobitou atmosféru svobody a komfortu mezi jazzmany velice populární. Hostovali na nich takové zahraniční jazzové hvězdy, jako byli např. Keith Jarrett a Oscar Peterson. Právě tam předvedl v letech 1966 a 1967 Ganielin svá slavná vystoupení, na nichž interpretoval vlastní skladby ve smělém a rozvinutém duchu svobodného jazzu. Jeho spontánní improvizace se staly senzací a udělaly hluboký dojem jak na domácí publikum, tak na moskevské a leningradské kritiky.
Vjačeslav Ganielin si vypracoval tak vyspělý a osobitě vytříbený styl, že měl problém najít k sobě hudební partnery odpovídající kvality. Volná kompozice a technická pohotovost se spojily s intelektem hráče šachu a imaginací svobodného umělce. Ganielin nejdříve vytvořil duo s Vladimirem Tarasovem, symfonickým perkusistou přerozeným na jazzového bubeníka, který, opustiv svůj domov v ruském Archandělskou, se koncem šedesátých let také přestěhoval do Vilniusu. Docela dlouho hráli ve dvou, až do koncertu v ruském Sverdlovsku. Tam totiž potkali místního rebelujícího a nespoutaná nadšeného saxofonistu Vladimira Čekasina, který se k nim přidal a rovněž se přestěhoval do litevského Vilniusu. Události se v letech 1970 – 71 vyvíjely šťastně a Ganielin se s tímto triem proslavil za hranicemi jazzových kruhů Sovětského svazu i v cizině. Trio Ganielin-Tarasov-Čekasin vystupovalo na mnoha festivalech a své skladby nahrávalo až do roku 1987.
V roce 1987 Ganielin emigroval do Izraele a pokračoval ve své kariéře jako skladatel. Svou hudbu se dokázal s úspěchem prosadit v izraelských filmech a mezinárodního uznání se mu dostalo i v jiných zemích. Spolupracoval s režiséry jakými byli například Radim Abdrašitov, Arunas Zebrunas, Konstantin Chudjakov, a Raymondas Vabalas. Ganielin také pokračuje ve své kariéře sólového umělce v Izraeli, v Evropě a v zemích bývalého Sovětského svazu, zejména v Litvě. Od roku 1999 pracuje v triu, které sám nazval „GANIELIN TRIO PRIORITY“ s litevským sopránsaxofonistou Petrasem Vysniauskasem a německým bubeníkem Klausem Kugelem. Vjačeslav Ganielin žije a pracuje v Izraeli a v Litvě.

SADIQ BEY SCHWARTZEGEIST (USA/PL)

Sadiq Bey: zpěv, electronika, perkuse; Katrin Mickiewicz: viola; Stanislaw Michalak: kontrabas; Kenny Martin: bicí

Sadiq Bey je scénický básník, perkusista, esejista a umělec, který nahrává, žije a pracuje v New Yorku a v Berlíně je původem z Detroitu,. Jeho práce vycházejí tiskem, elektronicky i zaznamenané na jiných médiích již více než třicet let. Získal řadu grantů a ocenění za své dílo, včetně rozsáhlého projektu pro WRITLarge, který se týká básně jako předmětu vztahujícímu se k architektuře, sochařství a trvalému, trojrozměrnému médiu. Je to celoživotní úkol zaměření proti nové vlně negramotnosti. Ve třech uplynulých letech, kdy žil Sadiq v Evropě, vydal dvě knihy: SLOW THE EYE, ručně vyrobená kniha/krabice s ručními sítotiskovými kresbami Detlefa Guenthera a Martina Knuesela (Two Suns Productions, Berlin, limitovaný náklad) v němčině, a Albert Ayler Is Blowing the Horn That Signals the End (Editions Raute, Drážďany), v němčině a v angličtině. Ve stejné době se s italskou skupinou Dinamitri autorsky podílel na projektu Congo Evidence (Caligola Records, Benátky), s ódami 9/11 a tragédie v New Orleans; pracoval také na opeře Der Kastanien Ball (the Fall of Lucrezia Borgia) se Stefanem Winterem (Winter & Winter, Mnichov); The Othello Syndrome vzniká ve spolupráci s Uri Cainem (Winter & Winter); Fire In Zeroland je živá nahrávka s jeho vlastní skupinou Schwartzegeist zaměřená zejména na poezii Sun Ra; jeho poslední nahrávkou je Slow the Ear, s přispěním grantu berlínského senátu (My Mangos Records, Berlín). Jméno Sadiq Bey je zmíněno v tolika antologií, čtvrtletnících a výstavních katalozích, že je lze jen stěží vyjmenovat. Vystupoval a nahrával s těmito umělci a skupinami: Geri Allen, Dance Theatre of Harlem, the Fifth Dimension, Eartha Kitt, Brandon Ross, the Mbase Group, MFA Kera (DE), Scatology (DE), Gebhard Ullman (DE), Dinamitri (IT), Uri Caine a Don Byron a mnoho dalších; ti všichni jsou v avantgardním duchu součástí jazzu, klasiky i rocku.

Katrin Mickiewicz
Skladatelka, zpěvačka a violistka Katrin Mickiewicz se narodila 12.1.1977 ve Štětíně.Studovala jazzovou kompozici na Folkwang Hochschule v Essenu a jazzový zpěv a violu na Amsterdamské konzervatoři. Od roku 2004 je členkou Kent Carter Trio, s kterým vystoupila na loňském Free Jazz Festivalu.

Stanislaw Michalak – mladý polský jazzový kontrabasista, který si již udělal jméno především na berlínské jazzové scéně, kde působí převážně v rytmice s Kenny Martinem v různých kapelách.

Kenny Martin – bicí, se narodil v Brooklynu a vyrůstal na Jamajce, v Queensu a New Yorku, hrál s takovými esy jako Joe Bowle, Lester Bowie, Vernon Reid, , Bill Bickford, Wolfgang Schmid, Jaco Postorius, Jean-Paul Bourelly, Kenny Kirkland, Melvin Gibbs a mnoho, mnoho dalších.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *