Antonín Malý

Antonín Malý
Narozen 5.4.1950 v Praze.
     
Obrázky k článku zde
                             
Od absolvování oboru fotografie na FAMU v roce 1973 pracuje jako nezávislý fotograf-výtvarník (tzv. na volné noze). Věnoval se reklamní a propagační fotografii a audiovizuální programům, ve své volné tvorbě se v té době věnuje hlavně krajinářské černobílé fotografii. Černobílou fotografii často ručně koloruje, později využívá americkou retuš – pro tuto tvorbu vzniká název „maláž“. V devadesátých letech spolupracuje s různými reklamními agenturami, začíná se také věnovat užité grafice, své fotografické práce spojuje s grafikou. Vytváří množství gramofonových obalů- např.první obal desky Lucie Bílé „Missariel“, za „Zahradu lidských potěšení“ dostal cenu české Gramy. Vytváří množství divadelních plakátů, fotograficky i graficky pokračuje v muzikálech Jesus Christ Superstar, Evita a Cats.
                     
Z původně náhodného „fotografování“ psů se stává téměř hlavní výtvarná činnost – asi dodnes nejúspěšnější černobílá fotografie „EDA“- pes Basset v knihovně koluje po celém světě jako pohlednice nebo plakát. Díky digitální technice a neustálého praktického užívání a zlepšování jsou některé poslední tzv. digitální manipulace k nepoznání od klasické fotografie. V pražské Komorní galerii J.Sudka pořádá již tradičně každé léto Czech Pes Photo – společné fotografické výstavy, zaměřené tématicky na psa jako výtvarný objekt.V roce 2005 obdržel prestižní certifikát QEP (Quafied European Photographer).
                   
V roce 2008 vydal, ve spolupráci s nakladatelstvím Varius, autorskou obrazovou publikace “Psi, Dogs, Hunde….”, téměř sto stran černobílých a barevných fotografií, digitálních manipulací a koláží z let 1968-2008. V brněnském nakladatelství odborné literatury Computer-Press realizoval publikaci “Fotografujeme psy a jiná zvířata”. ­176 stran textu, schémat a obrazových ukázek jak se naučit originálně fotografovat psy nebo jiná zvířata.
               
Pravidelně se zúčatňuje nejrůznějších výstav – Asociace českých profesionálních fotografů, skupiny Panhorama, Eros in Art, Czech Press Photo, kde v roce 2003 a 2006 obdržel zvláštní cenu poroty. Účastní se jak klasickou fotografií, tak i digitálními manipulacemi. Jednotícím prvkem jeho poslední tvorby je ale vždy PES, v jakékoli fotograficé podobě. Téma psa také využívá pro charitativní účely: nadaci Leontinka každoročně poskytuje několik ilustačních fotografií, které jsou úspěšně vydraženy. Pro pražský Útulek v Troji vytvořil serií psích portrétů, ve spolupráci s paní Mathildou Nostitz fotograficky a graficky pomáhá Středisku pro výcvik vodících psů.


Od starodávna existuje v malířství a grafice, sochařství, později pak i ve fotografii a filmu, pes jako hlavní výtvarný nebo nosný motiv. Byl vždy častým a vděčným modelem již od prehistorických skalních maleb nebo antických a římských plastik. Existují tisíce nejrůznějších výtvarných děl umělců, všech možných národností, kteří se na psa, jako výtvarný objekt, zaměřili. V žádné světové galerii asi nechybí výtvarné dílo zobrazující situaci, ve které hraje pes nějakou úlohu. V jakékoli době, společnosti a režimu, prostředí nebo výtvarné technice! Nechybí ani v obrazárnách a salonech zámků a hradů kdekoli na světě. Jsou malíři, grafici a sochaři, ale i vášniví sběratelé, kteří psa povýšili na hlavní motiv své činnosti. U fotografů to platí dvojnásob. A díky digitální fotografické technice, která se nyní stala dostupnou téměř pro každého, asi nechybí chovatel, majitel, nebo i jen pouhý psí kamarád, který by se někdy nepokusil nějakého psa vyfotografovat.
Psí tvorba ve výtvarném umění, tak jako i mnoho jiných témat, vzbuzuje často rozporuplné reakce – někdo je jí neskonale nadšen a až nekriticky ji obdivuje, protože má psy rád a líbí se mu jejich vyobrazení, jiný může být až znechucen a něco tak hrozného jako psa na obraze, grafice nebo fotografii vůbec nemůže vydýchat. A pokud ten pes jestě “narazil do zdi”a není to roztomilý a luxusní psík do rodiny, tak je to ještě silnější! Všechny ty psy (dogs, hunde, chiens, perros…), kteří se na mých černobílých a barevných fotografiích, malážích a digitálně upravených manipulacích vyskytují, asi víc ocení ten první druh diváků. A to často ještě ani netuší, že drtivá většina, zde zobrazených,„psích miláčků“ jsou obyčejní psí příživníci, kteří nikdy nepracovali a pracovat ani neumějí, nikdy pro společnost nic kloudného nevykonali a jsou prostě jen tak lidem pro zábavu, potěšení, nebo ozdobu. Ale i s tou ozdobou a krásou je to v mnoha případech velmi diskutabilní!
Omlouvám se tedy všem ostatním vycvičeným a pracujícím psům – hlídacím a zachranářům, policejním a zásahovým, stopařům či psům hledající drogy nebo nelegální cedéčka, pasteveckým, asistečním nebo vodícím nevidomé. Pokusím se je, v budoucnosti, take zobrazovat!!

                                   
Antonín Malý 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *