Celník Rousseau a jeho ztracený ráj v paláci Kinských

def2

Henri Rousseau (1844-1910): Já , portrét-krajina

Všichni ho dobře známe. Postava zasmušilého muže s uhrančivýma očima a černým plnovousem, na hlavě baret, v ruce štětec a malířská paleta a za ním krajina s lodí a mostem přes Seinu v pozadí s Eiffelovou věží a Louvrem. Jedinečný obraz, který Henri Rousseau pojmenoval Já, portrét-krajina vlastní Národní galerie a zřejmě především zásluhou této skutečnosti se do Prahy dostala část výstavy připravené s benátským Fondazione Musei Civici a pařížským Musée d´Orsay. Malířův autoportrét je jedním ze stěžejních obrazů geniálního autodidakta, jehož dílo ovlivnilo generace malířů hlásících se k moderně přelomu 19. a začátku 20.století a jehož vliv sahá až do současnosti.

Právě význam tvorby Henriho Rousseaua (1844-1910) pro jeho následovníky a srovnání děl dalších známých malířů, které Rousseau inspiroval, bylo námětem původní výstavy, která v Itálii a Francii nesla název Archaická nevinnost. Vzhledem k finanční i organizační náročnosti se do Prahy sice nedostala celá původní výstava, ale mohl tak vzniknout samostatný projekt s titulem Celník Rousseau, Malířův ztracený ráj, který sice postrádá některé obrazy z původní expozice, ale je obohacen o českou stopu, tj. o srovnání s díly českých významných malířů, které Rousseau svojí tvorbou ovlivnil. Historička umění Kristýna Brožová se velmi dobře vyrovnala se vzniklou situací a vedle 28 originálů samotného největšího naivisty a dalších světových malířů jako Kandinsky, Chirico, Kahlo, Picasso nebo Signac velmi harmonicky do expozice zakomponovala české autory jako např. Fillu, Čapka, Šímu, Toyen, Lhotáka nebo Zrzavého. Výstava je členěna tematicky a v každém oddílu jsou vedle obrazů samotného Rousseaua vystaveny obrazy zahraničních i českých umělců. Vedle Rousseauovy Továrny na židle tak velmi dobře obstojí snové industriální krajiny Josefa Čapka nebo Kamila Lhotáka.  Vedle portrétu Ženy s kyticí pak obrazy magických realistů  20.století Fridy Kahlo a Františka Muziky. Poslední část výstavy nazvaná Ztracený ráj obsahuje výjevy z džungle, kde se Rousseauova představivost rozjíždí naplno.  Dramatický Boj tygra s buvolem nebo rozvernou Džungli s opicemi (obojí zápůjčky z USA) nebo tajemnou Zaklínačku hadů z Musée d´Orsay malíř údajně vytvořil jenom na základě pohlednic a návštěv botanické a zoologické zahrady. Rozměrná plátna zobrazují opravdový ráj dojemně naivní ale hýřící barvami a životem stejně jako nezměrná tvůrčí fantazie jejich autora.

Na výstavě se také poprvé dovídáme o tom, že Henry Julien Félix Rousseau ve skutečnosti nebyl celník ale výběrčí daní a že jeho život byl tak pestrý a plný nečekaných zvratů, že by snad snesl srovnání i s českým Járou Cimrmanem.

Výstava svým významem představuje další krok k začlenění Národní galerie mezi významné evropské výstavní instituce.

Výstava v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí potrvá do 15. ledna 2017. Text: Soňa Šálková

 

def3

Henri Rousseau (1844-1910) Portrét ženy s kyticí

 

def1

Henri Rousseau (1844-1910): Džungle s opicemi

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *