Cesta života – Rabbi Löw na Pražském Hradě

Praha si připomíná 400. výročí úmrtí slavného židovského myslitele, pedagoga a vědce, rabína Jehuda Löw ben Becalel, který působil v Čechách a je především znám jako tvůrce oživlé sochy – Golema, výstavou v Císařské konírně Pražského Hradu. Je zde okolo 200 exponátů – předmětů, knih i původních archiválií např. z rakouského státního archívu (dokument z roku 1597 s podpisem Löwa) nebo z Źidovského muzea v Praze (hebrejská kronika). Ve svém projevu na vernisáži výstavy dne 4.8.09 připomněl ředitel Židovského muzea pan Leo Pavlát, že význam osobnosti rabiho Löwa nelze zjednodušovat pouze na jeho účast na legendě o stvoření Golema. Byl to vysoce vzdělaný člověk, jehož pedagogické zásady se významně shodují s s pozdějšími názory Jana Amose Komenského. V této oblasti si jeho učení zachovalo aktuálnost až do dnešní doby. Propojoval vědění s mravní autoritou a organizačním talentem. Byl velkým politickým a náboženským vůdcem těžce zkoušené židovské populace ve své době a síla jeho osobnosti podporuje sebevědomí židovského společenství do dnešních dnů. Proti zášti stavěl poznání, zbožnost a lidství.
Výstava, která potrvá do 8. listopadu je rozdělena do dvou částí – první se věnuje historickým faktům o rabínově životě a autentickým pověstem. Druhá se zachycuje jeho odkaz a původ legend spojených s jeho jménem. Zahrnuje i historií pražského ghetta a židovského hřbitova, kde je Rabi Löw pohřben. V době své smrti působil jako vrchní zemský rabín Království českého. Kromě působení jako rabín se Jehuda Löw zajímal o přírodní vědy, zvláště pak o astronomii a astrologii. Je dokonce možné, že se stýkal i s dvorním astronomem císaře Rudolfa II. Tychonem de Brahe.
V české literatuře se postava rabiho Löwa a jeho Golema objevuje například ve „Starých pověstech českých“ od Aloise Jiráska.
Kromě literárního zpracování se rabi Löw a jeho Golem hojně vyskytují i ve filmu a výtvarném umění. Prvním filmovým zpracováním legendy o Golemovi byl film „Golem“, který v roce 1915 natočil Paul Wegener a na jehož scénáři se podílel i Gustav
Meyrink.. Českému publiku je nejbližší film Martina Friče „Císařův pekař a
pekařův císař“ z roku 1951, kde se postava Golema také objevuje. Výstavu proto uzavírá obraz, který byl vytvořen pro Fričův film a má název Rabi Löw a Golem nad Prahou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *