Dana Velanová – touha po identitě

Kanadské téma?
 
Teroristické útoky na World Trade Center a Pentagon a únos letadla United Airlines 93 nikdy z naší paměti nezmizí. Otázkou je, zda tyto činy zůstanou v lidské mysli jen jako hrůzné vzpomínky, nebo na sebe přijmou konkrétní tvar, který jim vtisknou lidé, jež ovlivnily.  
 
Od 23. ledna 2007 se budou muset Kanaďané, cestující letecky do USA, prokazovat cestovním pasem. Včetně dětí a batolat. Doposud stačil kanadskému občanovi pro cestu do USA rodný list nebo řidičský průkaz. V krátké době nová pravidla vejdou v platnost také pro cesty po souši a po vodě. Přesné datum bude záviset na dohodě mezi vládami Kanady a Spojených států.
 
Proč se těmto skutečnostem věnovat v prostoru vyhrazeném pro umění?  
 
Dana Velanová je malířka, výtvarnice. Původem z Bratislavy, od roku 1968 žije v Montrealu. Před dvěma lety se rozhodla, že završí své akademické vzdělání a zapsala se na The Art Institute of Boston. Náplní dvouletého programu MFA (The Master of Fine Arts) je rozšíření a prohloubení znalostí v oblasti estetiky, vizuální kultury a umělecké kritiky.
 
Práce Dany Velanové jsou ovlivněny mnoha životními zkušenostmi. Slovenské pohádky a pověsti z děství, přepad Československa armádami Varšavské smlouvy v srpnu 1968, její následný odchod do Kanady, rodinná tragédie, pád komunismu, vzedmutá vlna terorismu ve světě. To vše lze najít v jejích obrazech. Jak Dana Velanová uvádí, ve svých pracích pátrá po vzpomínkách, po vlastní identitě, po příčinách a důsledcích ztráty domoviny. Jejími oblíbenými výrazovými prostředky jsou olejové pastely, se kterými pracuje na bílém průsvitném materiálu z polyesteru (mylar). Její technika umožňuje v podstatě neomezené vrstvení barev, textur a tvarů a pozorovatel tak má vzrušující příležitost odhalovat vztahy mezi jednotlivými výtvarnými elementy v jejích velkoplošných kresbách. Většina kreseb na mylaru má rozměry 320cm x 230cm a tvoří je tři pruhy materiálu. Připojená ukázka je výřez z obrazu nazvaného „Grid“, který má rozměry 430cm x 230cm.
 
\"\"Dana Velanová – „Grid“, 2004 (výřez)
 
V  uplynulých letech jsem měl několikrát možnost práce Dany Velanové fotografovat a stal jsem se tak nepřímým svědkem jejího uměleckého vývoje. Dosud zřejmě nejsilnější dojem na mě zanechala její výstava ve velké síni Kulturního střediska Frontenac v Montrealu. (Maison de la culture Frontenac.) Tento obrovský prostor, vystavená díla a jejich osvětlení k sobě jako by přirozeně patřily.
                 
Dana Velanová – výstavní expozice Maison de la culture Frontenac
 \"\"
Tak tomu bylo až do okamžiku, kdy se do života Dany Velanové neočekávaně promítnul stín událostí z 11.září 2001. Režim na hranicích se Spojenými státy se všeobecně zpřísnil a její cesty z Montrealu do školy v Bostonu začaly provázet projevy zvýšené byrokracie. Americké úřady ji podrobovaly detailním pohovorům, eventuálně vedoucím až k sejmutí otisků prstů. Pro člověka, který před 40 lety opustil rodinu a domov, aby mohl žít na svobodě, se tak najedou stal dosud běžný přechod kanadsko-americké hranice ponižující záležitostí. Konfliktem s byrokracií, s administrativou, neochotnou pochopit, že se jedná o nedorozumění, zaviněné nepřesným a přehnaným výkladem nových imigračních pravidel. Jak se ukázalo, úřednice školy The Art Institute of Boston po každém semestru nesprávně nahlásila do Washingtonu, že studentka Dana Velanová ukončila docházku a její studentské vízum bylo následně zrušeno. Když pak Dana Velanová chtěla soukromě cestovat do USA, počítače pohraničních přechodů zobrazily u jejího jména červený praporek, označující „problematickou“ osobu. Stálo to mnoho hodin čekání, ponižování, vysvětlování a korespondence s úřady. O otiscích prstů nemluvě.
 
Dana Velanová – „Termination Flags II“, 2006
 \"\"
Pro Danu Velanovou tato zkušenost znamenala tak silný zážitek, že se to bezprostředně projevilo i v její tvorbě. Na lednové absolventské výstavě v Bostonu se prezentovala třemi obrazy – kolážemi, které nazvala „Termination Flags I, II a III“. A jsou to právě tyto tři obrazy, které nyní považuji za jedny z nejdůležitějších v jejím životním i uměleckém vývoji. Kolážím dominují červené praporky označené čísly jejích zrušených víz do USA. Některé z nich mají na svém povrchu otisky Daniných prstů. Plný rozsah její reakce na prožité události pochopí patrně jen ten, kdo, jako ona, vyrůstal za komunistického režimu a včas odešel na Západ, aby mohl žít svobodně.
 
Dana Velanová – „Terminatin Flags II“, 2006, vý?ez
\"\"
 
„Možnost svobodně se pohybovat světem, je jedna z nejvzácnějších věcí v lidském životě“, říká Dana Velanová. Ve své nejnovější tvorbě nadále pracuje s olejovými křídami a s transparentním mylarem, do kterého komponuje elektrická světla. Snaží se tak zřejmě nalézt ono světlo, které se pod dopadem okolností vedoucích k sérii „Termination Flags“ začalo z její tvorby vytrácet…
 
 
Jiří Šmíd, Montreal

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *