Domestic Arenas – videoart v Rudolfinu

Domestic Arenas – videoart v Rudolfinu

První letošní výstava v Galerii Rudolfinum nazvaná „Domestic Arenas“ je dost neobvyklá. Velké výstavní sály novorenesanční budovy jsou ponořeny do tmy, ze které vystupují jen velká plátna, na nichž se odehrávají velmi různorodé filmové příběhy.  Celkem 6 videí od různých zahraničních autorů je zasazeno do odlišných prostředí, má velmi odlišné rukopisy a postrádá společnou dějovou linku. Spojujícím momentem je snaha naznačit komplexnost současného světa a uvědomit si hranice vymezující různé „domácí arény“ s jejich specifiky a odlišnostmi.  Takovými arénami jsou např.  dokumentární záběry z problémové čtvrti Los Angeles Compton se scénami ze života jejího afroamerického obyvatelstva (Kahlil Joseph – m.A.A.d.), film o soutěži v pouličním tanci na Jamajce posunutý do surrealistické roviny (Jeremy Deller & Cecilia Bengolea – Bom Bom´s Dream), anonymní nahrávací studio s fiktivní jazz-funkovou skupinou ze 70.let a nekonečnou hudební smyčkou (Stan Douglas Luanda-Kinshasa) nebo opulentně aranžovaný epos z pobřeží u anglického Plymouthu připomínající otrokářství jako jeden z kamenů, na kterých stojí  západní civilizace (John Akompfrah – Tropikos). Je třeba zdůraznit, že u většiny videí hraje velkou roli hudba, jejíž volba a kvalita významně doplňuje a umocňuje výsledný, opravdu „filmový“ dojem.

Domestic Arenas – videoart v Rudolfinu

Tým okolo Petra Nedomy připravoval výstavu dva roky. Jako inspirace mu přitom sloužila výstava The Infinite Mix, kterou před pár lety pořádala Hayward Gallery v Londýně. Nynější výstava má však vlastní koncepci zaměřenou zejména na české publikum. Smyslem výstavy je odhlédnout od své vlastní bubliny a vidět okolní svět v širším kontextu. Právě my Češi máme sklon zapouzdřit se do vlastní ulity a cizí vlivy považovat za nepatřičné a rušivé.

Ředitel galerie a zároveň kurátor současné výstavy Petr Nedoma sice řekl, že umělecká videa se v Rudolfinu objevují průběžně již od roku 1996 a návštěvníci by tedy měli být na toto médium již patřičně zvyklí. Přesto je nutno se na „Domácí arény“ vnitřně připravit a vyhradit si na ně dost času, případně se do Rudolfina vydat vícekrát.  Odměnou vám bude silný zážitek a vědomí, že světu, který nás v současné době obklopuje a kterému se nemůžeme vyhnout, jste porozuměli o kousek víc.

Výstava v Galerii Rudolfinum potrvá do 18.3.2018, vstupné zahrnuje i doprovodný katalog.

Text: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *