EIGA-SAI 2017: 10. ročník festivalu japonského filmu a kultury „Jak se smějí Japonci“.

Ve čtvrtek 16. února 2017 byl v pražském kině Lucerna slavnostně zahájen jubilejní  10. ročník festivalu japonského filmu a kultury EIGA-SAI 2017.  Před úvodní projekcí festivalu, které se zúčastnila i řada zástupců diplomatického sboru, vystoupil japonský velvyslanec v ČR pan Tetsuo Yamakawa a za českou stranu náměstek ministra zahraničí Václav Kolaja.  Přestože kulturní výměna obou zemí má dlouhou tradici, o čemž svědčí i obliba festivalu Eiga-Sai, stále existují oblasti, o kterých jen málo víme nebo jim jen těžko rozumíme. Takovou oblastí je také humor a jeho rozdílné podoby. Právě japonskému humoru je věnován letošní filmová přehlídka nazvaná „Jak se smějí Japonci“. Jako první film festivalové nabídky byl uveden žánrový snímek režisérky Ogigami Naoko „Půjčovna koček“ z roku 2012, trochu sentimentální příběh osamělé dívky, která půjčuje své kočky osamělým lidem a pomáhá tak sobě i jim zaplnit „díru v srdci“. Snímek byl v Japonsku natolik úspěšný, že vyvolal vznik řady opravdových půjčoven koček a stal se zajímavým dokladem o tom, jak může filmová tvorba ovlivnit reálné dění. Slavnostního zahájení festivalu se účastnila i herečka Aňa Geislerová, která má k Japonsku mimořádný vztah, protože její otec Petr Geisler byl významný český japonolog, který se věnoval japonskému umění, zejména kaligrafii.

Herečka Aňa Geislerová a japonský velvyslanec v ČR pan Tetsuo Yamakawa, foto: Petr Šálek

Celý program festivalu, který v Praze potrvá až do 22.února 2017 je na webové stránce http://www.eigasai.cz/2017. Koncem března se festival přemístí do Ostravy.

Festival je zároveň úvodní akcí Roku japonské kultury v ČR, který má připomenout 60. výročí obnovení česko-japonských diplomatických vztahů. Paralelně bude letos v Japonsku probíhat Rok české kultury, jehož nejvýznamnější akcí bude výstava Slovanské epopeje Alfonse Muchy v Tokiu.

Stejně jako např. vztah ke smrti či jídlu, jimiž se zabývaly poslední dva ročníky festivalu, i vztah Japonců k humoru je velmi specifický. „Smích byl na samém počátku japonských dějin a hrál v nich častěji, než by cizince napadlo, zcela zásadní roli. Kdyby se chechotem nepovedlo před věky vylákat z jeskyně sluneční bohyni Amaterasu, svět by dodnes tonul v temnotě. Že prostřednictvím absurdního humoru dosahovali zenoví mistři osvícení, je všeobecně známo, ne každý si ale uvědomí jak zásadní roli mohl hrát humor pro samuraje v dobách bratrovražedných bojů.  Pozoruhodná je i kapitola smíchu vzdorujícího cenzuře v pohnutých letech II. světové války“, připomíná programový ředitel festivalu Robin Šóen Heřman. Ve filmové tvorbě nalezneme specifický typ humoru často mimo vyloženě komický žánr, např. v některých historických snímcích či v těch nejlepších japonských hororech – podobně jako tomu bylo a je i ve  strašidelných příbězích dávných i soudobých japonských vypravěčů. Některé z těchto aspektů našly své vyjádření i v letošní festivalové dramaturgii: Zmiňovanou roli válečné cenzury a její nečekaně komické důsledky originálním způsobem pojímá artový snímek Vysoká škola smíchu (Warai no daigaku), mrazivý humor čiší z jinak hororového snímku Příčesky (Exte) či sarkastického Zrození patriarchy (Kyōso tanjō). Humor jakožto forma vladařského charismatu je působivě vykreslen v historickém velkofilmu Plovoucí hrad (Nobō no shiro). Snímek Vypravěči (Rakugo monogatari) s ironickým nadhledem zachycuje počátek profesionální dráhy jednoho vyloženě beznadějného adepta tradičního zábavního řemesla. A chybět pochopitelně nemohou ani dvě největší ikony japonské zábavy – kontroverzní Kitano Takeshi a idylický Tora-san, hrdina čtyřiceti osmi dílné série Chlapi to maj těžký (Otoko wa tsurai yo). Festival jako každoročně pořádá Česko-japonská společnost ve spolupráci s Velvyslanectvím Japonska v ČR, nadací The Japan Foundation a palácem Lucerna.

Text: Soňa Šálková a EIGA-SAI, foto: Petr Šálek

Publikováno: 18.2.2017

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *