Herbert Tobias – osamělý rebel v Rudolfinu

Galerie Rudolfinum, která je od 1.1.2010 součástí Uměleckoprůmyslového muzea, zahájila novou sezónu příznačně – výstavou fotografií. Autorem první letošní výstavy je u nás téměř neznámý německý fotograf Herbert Tobias (1924-1982). Reprezentativní průřez jeho svébytnou tvorbou sestavila a zapůjčila Berlinische Galerie, Berlin´s Museum of Modern Art, Photography and Architecture, která vlastní a spravuje celý Tobiasův fotografický odkaz.

 

150 vystavených černobílých fotografií je citlivě rozloženo do 10 kategorií, které nejsou členěny ani chronologicky ani striktně tématicky – rozdělení do skupin s názvy, jako např. Divadelní inscenace, Osamělost, Píseň o sexuální závislosti či Pomíjivé chvíle, odpovídá spíše subjektivnímu nazírání autora a má divákovi přiblížit jeho složitou osobnost.

Herbert Tobias byl výjimečně vnímavý člověk, který se svým odlišným nazíráním na svět a především svou neskrývanou homosexuální orientací v době, kdy homosexualita byla v Německu trestným činem, nutně musel stát stranou většinové společnosti.
Fotografoval již od dětských let a jako devatenáctiletý voják vytvořil hluboce lidské snímky na ruské východní frontě. Tato část jeho díla je naprosto unikátní obžalobou války a při pořizování těchto fotografií autor nesporně riskoval postih ze strany nacistického režimu. Vystavené fotografie např. zničeného venkovského domu nebo ruských dětí čistících boty německým vojákům mají obrovskou symboliku a hloubku.

Během pobytu v Paříži na začátku 50. let ho spolupráce s renomovaným módním fotografem Willy Maywaldem přivedla k fotografování módy. Tobiasovo estetické vidění a sklon k inscenaci ho pro módní fotografii přímo předurčovaly. Od roku 1956 pak pracoval s prominentními modely pro přední módní časopisy. Jeho módní záběry jsou elegantní, velmi estetické a přitom nekonvenční . Ovšem Tobias o slávu ani hmotné zajištění příliš nestál. Navíc nebyl ochoten podřídit se disciplině, kterou módní byznys vyžaduje.
Fotografování pro něj bylo spíše komunikačním prostředkem a cestou jak vyjádřit vlastní pocity. Nezajímala ho příroda, miloval velkoměsto – především Berlín. Ve válkou zničeném městě zachytil s láskou i nadějí první známky normálního života: hry dětí nebo pouliční prodej. I když byl jako dokumentární fotograf velmi dobrý, nejvíce ho fascinovala inscenovaná fotografie. V centru jeho zájmu stáli lidé: známé osobnosti ale i osobní přátelé. Často fotografoval i sám sebe. Na výstavě je v každé vystavované kategorii je zastoupen alespoň jeden jeho autoportrét.
A pak jsou tu erotické fotografie mužů, které vytvářel nejprve pro sebe, ale později spolupracoval s časopisy pro gaye a v nich publikoval nejen některé ze svých volných snímků, ale vytvářel pro ně i speciální série.
Pro české publikum jsou fotografie Herberta Tobiase velkým objevem, obsahově podávají svědectví o Německu, které dosud neznáme, a to s s výjimečnou emocionalitou a osobním přístupem. Přestože od smrti Herberta Tobiase uplynulo již téměř 30 let, neztratily jeho fotografie na aktuálnosti, jsou nadčasové, výtvarně i řemeslně brilantní.

 
Výstavu zahájil dne 13.1. dlouholetý ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma za účasti kurátora výstavy Ulricha Domröse.
Výstava potrvá do 28.března 2010.

Text: Soňa Šálková

Foto: Petr Šálek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *