Hundertwasserhaus, Vídeň a Tančící dům, Praha

Co mají  Tančící dům a Hundertwasserhaus společné? Hundertwasserhaus byl postaven Ve Vídni v roce 1985 a Tančící dům v Praze o jedenáct let později.
Bez obou těchto…individuálních a ze všedního pohledu na architekturu jistě vybočujících děl si ani Vídeň ani Prahu nedovedeme představit.

Friedensreich Hundertwasser se narodil ve Vídni 15. prosince roku 1928 jako Fritz Stowasser. Svůj umělecký pseudonym „Hundertwasser“ si za své křestní jméno poprvé připojil ve svých jednadvaceti letech, kdy studoval na vídeňské Umělecké akademii u profesora Robina Christiana Andersena. V období mezi léty 1949 a 1951, Hundertwasser podnikne dlouhé studijní pobyty v Paříži, Marrakeschi, Tangeru, Tunisi, Itálii a Španělsku. Byl především malířem, světově proslulým se však stal díky svým barevným a „bláznivým“ budovám. S jeho stavbami se lze setkat v Rakousku, v Německu a dokonce v Japonsku.

Vídeňský Hundertwasserhaus

Hundertwasserhaus (postaven v letech 1977-1985) je jedním z mnoha vídeňských činžovních domů, avšak přesto mezi ostatními vyniká. Na první pohled zaujme svou všebarevnou fasádou. Na ní jsou místy přilepeny barevné obkládací kachle, které tak tvoří různé mozaiky a ornamenty.

Každé okno je jedinečné svým rozměrem a tvarem. Tento dům není zajímavý pouze zvenčí, ale také zevnitř, což bohužel turistům zůstává skryto, neboť nájemníci si nepřejí býti rušeni. Hundertwasserhaus se hned od svého otevření v září roku 1985 stal velkým lákadlem pro návštěvníky. V den otevřených dveří navštívilo dům přes 70.000 návštěvníků. O byty je stále obrovský zájem – na každý byt je asi  500 žádostí. 

Hundertwasser Village 
   
Tato budova se nachází přes ulici přímo před Hundertwasser­hausem. Je to takové malé městečko uvnitř domu. Najdeme zde náměstí, kavárny a obchůdky. Dokonce zde protéká vodní potůček. Je téměř celý přístupný veřejnosti.  Prostřednictvím svých staveb mohl Friedensreich Hundertwasser  uvést do reálného života několik svých principů – např. „okenní právo.“ Podle něj má obyvatel právo na to, „aby se mohl vyklonit z okna a přetvořit venku na fásadě všechno tak, jak mu odpovídá, a to kam až dosahuje jeho ruka. Aby pak z dálky z ulice bylo vidět: Tady bydlí člověk.“

Stejně jako pražský Tančící dům, i vídeňský Hundertwasserhaus neměl svůj příchod na svět lehký. Dnes jsou ale obyvatelé měst na tyto stavby pyšní.

My jsme se bohužel o další výjimečnou stavbu, na kterou bychom mohli být pyšní – Národní knihovnu – připravili.

Text a foto Soňa Šálková     

          

   

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *