Jan Zrzavý – Studně v Locronan III

Jan Zrzavý – Studně v Locronan III

Jan Zrzavý (1890-1977)

 Jan Zrzavý byl český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf. Významná postava českého výtvarného umění, představitel avantgardy nastupující začátkem 20. století.
 
Jan Zrzavý

Jan Zrzavý

Narodil se roku 1890 v Okrouhlicích. Od roku 1907 studoval 2 roky na UMPRUM, odkud byl po dvou letech vyloučen, dále je spíše samouk. Zakládající člen skupiny Sursum, člen Spolku výtvarných umělců Mánes, Tvrdošíjných, Umělecké besedy, Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Hodně cestoval, převážně do Itálie, Belgie a Francie.

První etapa Zrzavého tvorby je charakteristická spojením českého secesního symbolismu a expresionismu s prvky kubismu. Je silně ovlivněn italskou renesancí, zejména Raffaelem a Leonardem. Po první světové válce jeho tvorba vyústila v typický abstraktní, lyrický a snově měkký tvar. V druhé etapě tvorby se věnoval převážně krajinomalbě. Od poloviny 30. let opouštěl pastelově poetický kolorit ve prospěch sytější barvy. Za druhé světové války je v jeho krajinách objevuje osudovost , motiv smrti, ale i naděje.
 
 
 Tempera, papír 50 x 116 cm

 

Jan Zrzavý Studně v Locronan III., 1938 Tempera, papír 50 x 116 cm

Jan Zrzavý
Studně v Locronan III., 1938
Jde o autentické a nezpochybnitelné dílo Jana Zrzavého, jeden z jeho vůbec nejlepších bretaňských motivů, jímž se zabýval od poloviny třicátých let. Obraz byl mnohokrát vystavený, byl reprodukován v autorově malé monografii v Pramenech v roce 1939 a rovněž v autorově rozsáhlé monografii z roku 1941. Od obrazu existuje několik verzí, jež spadají do poloviny třicátých let a odlišují se od sebe pouze římským číslováním. V monografii z roku 1941 jsou uvedeny celkem tři Studně v Locronan, ze kterých vyplývá, že tempera z roku 1938 je největší a umělecky nejpropracovanější. Je pravděpodobně závěrečným obrazem, jímž se Zrzavý s tímto tématem vyrovnal.
Obraz představuje výrazný podélný pohled do interiéru rybářské vesnice, v jehož středu je studna, avšak mnohem nosnějším motivem je dům na pravé straně, jehož přístavek Zrzavý záměrně pojednal obrácenou perspektivou, která do obrazu vnáší dynamické napětí. Pro ctitele Zrzavého bretaňského období obsahuje obraz řadu důvěrně známých motivů, s nimiž se Zrzavý podrobně a dlouhodobě vyrovnával, jež mohly ukrývat jeho osobní symboliku, ať jde o hromadu kamení při stěně domu na levé straně či o motiv studny nebo nejrůznějších sloupů, které jsou umístěny volně v kompozici. Obraz je tudíž mimořádně účinnou syntézou mnoha nejrůznějších podnětů, bohatou jak na celkové řešení výtvarné skladby, tak na detaily, které jakoby Zrzavý převzal z lidového malířství.
Obraz je mimořádně cenným dílem galerijní hodnoty.
 
Podle znaleckého posudku PhDr. Karla Srpa zpracovala Iva Janouškovcová
Publikováno: 26.11.2006
 
 
 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *