Karlín Studios: Různé úhly pozorovatelova vidění

V prostorách galerie Karlín Studios se od 19. 1. koná výstava nesoucí název Automatický výhled.

Prostor galerie představuje dílo fotografky Petry Steinerové a malíře Zbyňka Sedleckého. Několik částí projektu zde tvoří koncept, jenž dokumentuje určité místo ve veřejném prostoru, tak, jak je zachyceno okem pozorovatele – tvůrce.

Cyklus Nouzový východ tvoří deset fotografií ukazujících deset pohledů do téměř identických prostorů výškové budovy. Rozdíl mezi jednotlivými pohledy můžeme vytušit jen z některých detailů jako šrámu na linoleu či odlišného dopadu světla v místnosti. Cyklus pak vcelku tvoří pohled do stereotypní a neměnící se reality, a přesto něčím jedinečné, kterou zde charakterizuje znázorněná „paneláková kultura“.

Podobným dojmem, reprezentujícím každodenní realitu, nabízí projekce časosběrného filmu Rozhlas. Film do jisté míry ukazuje neměnnou stereotypní realitu ve výhledu na město, avšak zároveň zachycenou okem jedince tak, jak se proměňuje v detailech. Ty můžeme pozorovat ve světelných změnách, kdy se postupně stmívá. S tím, jak se proměňuje čas, v němž je město pozorováno, proměňují se i jeho barvy a snad i atmosféra. Na diváka pak záznam působí jako pohled jedince, ztrácejícího pojem o čase a apaticky pozorujícího město, jež nenabízí mnoho krás, a přesto jej něčím fascinuje.

Cyklus maleb jako další část výstavy znázorňuje úsek města jako části veřejného prostoru, které se s každou denní dobou mění. Přesto zůstává charakter zobrazeného místa, kde se pohybují anonymní lidé, podobný. Malby působí dojmem, jako by byly namalovány podle předlohy nějakého tajně pořízeného snímku nebo skryté kamery, jež zachytila daný kus veřejného prostoru. Obrazy obsahují dvě dimenze. Převládá v nich modernistická kompozice s geometrickými tvary – mříž, jež obraz sjednocuje. Tu však narušují skvrny, v nichž divák vzápětí rozezná náhodně se pohybující osoby, jež se v daném místě v danou dobu pohybují.

Výstavu tak dohromady sjednocuje fenomén pozorovatele a pozorovatelova vidění, ať už ten na nás působí jako pohled zasněného jedince, který je nám esteticky zprostředkován, kritický náhled na určitý místo či fenomén teď a tady, anebo automatismus vnímání a odosobněné pozorování stereotypního místa.

Text: Kristýna Kopřivová

Výstava potrvá do 12. 2. 2012.
Karlín Studios: Automatický výhled
www.karlinstudios.cz
Křižíkova 34, Praha 8
19.1. – 12.2. 2012
vstup zdarma

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *