Martin Mainer – Klam tká klam /Klid tká klid

Martin Mainer – Klam tká klam /Klid tká klid
5. – 30. 6. 2007

\"\"
VÝSTAVNÍ SÍŇ MÁNES

Masarykovo nábřeží 250

Praha 1 
kurátor: Dušan Brozman
koncepce výstavy: Dušan Brozman, Martin Mainer
pořádá: nakladatelství Arbor vitae, Výstavní síň Mánes-Nadace Český fond umění
Otevřeno denně 10 – 18 h

První retrospektivní výstava Martina Mainera (*1959), jednoho z nejzajímavějších malířů tzv. generace osmdesátých let. Jeho dílo se vyznačuje malířskou a kreslířskou virtuozitou stejně jako důkladnou znalostí malířských tradic. Inspirací, která prochází celým jeho dílem, je mu vizionářský zážitek nebo jinak řečeno opojení transcendentnem. Blízký je mu duchovní a výtvarný odkaz českého manýrismu a baroka stejně jako čínská krajinomalba, František Kupka, Václav Boštík nebo svět komiksů a fantasy. Různorodé podněty přetransformovává do osobitého výtvarného jazyka. K výstavě vychází rozsáhlá česko–anglická monografie s téměř čtyřmi sty reprodukcí.

\"\"

Po studiích na VŠUPa AVU se v letech 1989 až 1990 se Martin Mainer věnoval převážně zobrazování jakýchsi pekel či pekelných nebes. Jejich inventář tvořily figury a tváře vynořující se ze tmy, létající na červeno- nebo černohnědých nebesích…
Na veřejnosti se s takovými pracemi představil v revoluční době pod zbořeným Stalinovým pomníkem v Praze. Nebyl za nimi cítit ani tak svět existenciální tíhy, jako spíše vizionářská hloubka a naléhavost a Mainerova nepředstíraná chuť k inscenování tmavých, bravurně podaných zázraků. Evokují Michelangelův poslední soud a často i váchalovský smích a Blakeovu fantastickou pohádkovost. Od této trojice neupustil Mainer ani v letech 1991 až 1994, jen výtvarně a obsahově rozšířil svůj repertoár. V té době se věnoval malbě často využívající ornamentální a dekorativní prvky, maloval létající koberce, mořská pobřeží, shluky figur. V té době asi vrcholila jeho malířská virtuozita a schopnost přenášet emoce na diváka. Po této etapě přichází perioda, jistého formálního sklidnění, kdy se malíř věnoval převážně kresbám pastelem, vytvářel podivuhodné kosmické vize.
 \"\"Tato umělecká perioda byla velmi dobře zmapována na výstavě v Rudolfinu Vlek lesa lesů. Později se M. Mainer opět vrátil ke klasické malbě, tentokráte v abstraktnější rovině, která může v některých obrazech vzdáleně připomínat dílo F. Kupky.
Martin Mainer nastoupil po pádu komunismu na českou výtvarnou scénu jako veliký talent a jeho dílo si přes změny technik i stylů stále drží vysokou uměleckou kvalitu.
\“O tom je celé malířství, že ti vzniká nějaká náhodná skvrna. Když kreslíš figuru anebo děláš portrét, musíš dávat velký pozor na to, co ti pod prsty vzniká, a reagovat na každou změnu… Některé tahy jsou náhodné a některé cílené, ale vždy se jedná o vytváření skvrn, které se napojují – fraktálují, a nakonec se slévají do konečné podoby díla…“ dodává Martin Mainer.
\"\" \"\"
Zaznamenal
Petr Šálek
Více na :
www.galeriemanes.cz

Martin Mainer
Narozen 31. ?íjna 1959 v Ostravě-Havířově, navštěvuje zde základní školu a gymnázium
1978 -1981 Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze, obor textilní výtvarnictví
1980 první samostatná výstava (s P. Malovaným) v kinosálu Nemocnice s poliklinikou v Havířově
1981 – 1985 Akademie výtvarných umění v Praze, profesor Arnošt Paderlík
1984 účastní se první Konfrontace v ateliéru Jiřího Davida v Praze na Smíchově (je zastoupen i na
dalších čtyřech Konfrontacích v Praze a v Kladně)
1988 na samostatné výstavě v pražském Kulturním domě Delta, tehdejší centru nezávislých
výtvarných aktivit, se poznává se sběratelem Janem Pelánkem.
1990 narození dcery Marie
druhá samostatná a pro autora zásadní výstava v Domě U divého muže na Malé Straně
rozhodnutí jít na „volnou nohu“ a živit se prodejem obrazů
1991 vybrán na prestižní výstavu Wanderlieder ve Stedelijk Museu v Amsterdamu
1993 půlroční pobyt v Scuol, Švýcarsko
1993 cena Jindřicha Chalupeckého znamenající stipendijní pobyt v Sausalite v USA
1994 čtyři měsíce žil, cestoval a vystavoval v Kalifornii, v Novém Mexiku a New Yorku, setkal se
hinduistickým guru Ram Dassem, který ovlivnil jeho duchovní směřování
1995 narození dcery Karolíny, úmrtí otce
1996 výstava Výlet aneb do Indie západní cestou v Nové síni v Praze
1997 odstěhoval se do obce Limuzy nedaleko Prahy
1998 začátek působení na Fakultě výtvarných umění při VUT v Brně, vede ateliér malby
1999 výstava Vlek lesa lesů v Galerii Rudolfinum v Praze
2002 docentura (na VŠUP v Praze)
2005 profesura (na AVU v Praze)
Žije a pracuje v Limuzech a v Praze

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *