MELINGO (Argentina)- Soutěž o vstupenky

SOUTĚŽ O VSTUPENKY NA KONCERT
 
MELINGO (Argentina)
pátek 10.října 2008 v 19.30
Palác Akropolis
Kubelíkova 27, Praha 3

Soutěžní otázka:

Jak se jmenuje aktuální album Melinga?
Nápověda:

1. MALDITO SAMBA
2. MALDITO TANGO 
3. MALDITO SALSA

                               
Vaše odpovědi zasílejte na


Vy zodpovíte naši otázku a my ze správných odpovědí vylosujeme
3 výherce, z nichž každý dostane 2 vstupenky na koncert.

Do vylosování jsou vybrány správné odpovědi,
zaslané nejpozději 12 dní před koncertem.

Výherce obdrží informaci o výhře nejpozději 10 dní
před koncertem e-mailem,
jehož papírovou nebo elektronickou formu předloží
před začátkem představení.


MELINGO
Všechno začalo albem SANTA MILONGA… nyní přichází MALDITO TANGO (PROKLETÉ TANGO). Na prvním albu byla tato „milonga“ (píseň) svatá. To ovšem bylo. Daniel píseň nejprve posvětil a nyní ji předkládá veřejné potupě. Pochopitelně. Nemůžeme přece dopustit, aby nás to proklaté tango doběhlo; a tak se mu Daniel klaní, obrací ho naruby, a ždímá ho, až z něj kape krev. Je to darebák, z něhož Buenos Aires crčí každým pórem.

Jaký že na to má grandiózní Melingo recept? To se vezme špetka Roberta Gopyeneche, náruživého zpěváka tanga známého jako „El Polaco“, aby se do základu dostalo skutečné tango, smíchá se s troškou zlého býlí undergroundu v podání Nicka Cavea, přidá se drobet Toma Waitse pro bohémský nádech, přisype se trochu Gainsbourga, a směs těch křaplavých, hrdelních hlasů a vyžilých tváří pak člověku pomůže alespoň trochu si představit ďábelského Melinga, starého darebáka, který vlastně ani není tak starý, ale bezpochyby je to nenapravitelný uličník.

Jeho tango vychází z rockových základů. Tak to v současné Argentině je. Začátky sahají do osmdesátých let; první šrámy získával na bouřlivé alternativní rockové scéně vzešlé z vojenské diktatury a hroutícího se mravního řádu, na jejímž čele se ocitly skupiny jako Los Abuelosn de la Nada (původci toho všeho!) a Los Twist. Má tedy Melingo ještě všech pět pohromadě? Je to mnohem složitější. Komediantský zpěvák s neobyčejným hlasem je také prokřehlý na kost vlhkými ranními mlhami řeky La Plata.

Umění tanga spočívá v udržení rovnováhy: je třeba se kroutit a ohýbat a nepřepadnout. Tak nějak se hledá štěstí. Daniel Melingo boří zásady tanga; překrucuje je a rozvrací, a hle, ony bleskurychle raší v nové podobě! A vítězí vždy on: „Tango si s námi dělá, co chce,“ napsal José Luis Borges. Postřeh, který učinil v dobách Carlose Gardela, platí stále, i po osmdesáti letech.

Melingo vdechuje pevnému žánru tango-cancion, spojovanému s Gardelem, nový život. Je prostořeký a balancuje těsně na hraně přijatelnosti, tak ilustruje pojem doplňujících se protikladů. Povolává básníky včerejška i dneška a MALDITO TANGO mu slouží k tomu, aby vyvedl hudbu ze stínu na světlo.

Vdechováním ovzduší Buenos Aires kouzlí galerii postav, od nichž si život vybral svoji daň, v sérii momentek z ulice: kapsář v autobuse, plačící prostitutka, tulák prohrabávající popelnice, nádeník, co protančil noc, opuštěné umírající dítě, Argentinec na Montmartru, milenci se svým pečlivě střeženým tajemstvím, zfetovaný starý playboy umírající v náručí prostitutek, policejní razie v baru a, pochopitelně zhýralec, protože tango má pro ztroskotance vždycky slabost.

MALDITO TANGO: bylo zatracováno tak dlouho, že už by teď doopravdy mělo být mrtvé. Ale není tomu tak. Společně s celou svou rodinou, velkým bratrem Milongou, staršími bratranci Waltzem a Chamemé, venkovským strýčkem z báječného severovýchodu Argentiny, je tango zrcadlem městských útrap hraničících s euforií, posmívá se špatnému vtipu a zlobě. V Melingově díle se modernost uvelebila ve svých vlastních kořenech; Melingo odmítá nechat se spoutat rolí producenta, opouští vyjeté koleje a prošlapává si cestu malými uličkami, aby sám přišel městu na kloub.
Jeho spoluviníky jsou odborníci na lunfardo — slangový jazyk tanga — a skupina hudebních dobrodruhů, parta chlapíků, co se rádi sejdou a pobaví. Instrumentální mezihry jsou tu a tam opepřeny zvukovou stěnou z klarinetu, či vlnícími se zvuky vyluzovanými hraním na pilu, to celé doprovázené rytmy cajonu. Lze postřehnout decentní odlesky Juana-Carlose Cacerese s jeho černočerným vesmírem, a Cristobala Repetta, hezouna, o němž se říká, že „spolknul gramofon“.

SANTA MILONGA je výsledkem letitých dobrodružství. MALDITO TANGO bylo sestaveno, rozbito a znovu poskládáno za šest měsíců. Není to žádné jazzové album – nebo dokonce tangové album! Je to skvostné a vzácné dílo, které boří principy tanga tak, že čeří připravenou směs (Julepe en la tierra), takt odbíjejí vtíravé obrazy hraničící s novou vlnou (Pequeño paria) a prosazuje se vyšinutá litanie (Eco il Mondo).

A ještě jedna poznámka: nelze opominout jevištní vystoupení v duchu pouličního divadla. Je příliš vratké na to, než aby šlo o pečlivě připravené výstupy; Pierot s přihlouplým výrazem vás donutí k bouřlivému smíchu a zároveň vám nažene slzy do očí. Tragikomická póza mu propůjčuje vzhled člověka, který se snaží ukrýt za pouliční lampu poté, co všechno zpackal. Zmiz, Melingo, zašels příliš daleko!
Není to pochopitelně žádná náhoda, že se Melingo upsal studiu Mañana, vlajkové lodi labelu Eduarda Makaroffa (argentinského člena skupiny Gotan Project): jeho tango, celá jeho hudba, je se zítřkem už nyní velmi zadobře…

Rémy Kolpa Kopoul

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *