Nový film Olgy Sommerové „Červená“ jde do kin

Nový film Olgy Sommerové „Červená“ jde do kin

Olga Sommerová natočila další pozoruhodný dokument, který po úspěšné předpremiéře na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech přichází do distribuce a v průběhu září 2017 ho uvedou kina ve více než 40 českých a moravských městech. Olga Sommerová je známá svou společenskou angažovaností a zájmem o nedávnou historii naší země, kterou ilustruje na osudech konkrétních osobností. Dosud natočila 125 dokumentárních filmů, které získaly značný počet ocenění na domácích i mezinárodních filmových festivalech. Její nejnovější celovečerní dokument sleduje nevšední životní příběh slavné operní pěvkyně a herečky Soni Červené, jejíž život byl výrazně ovlivněn politickým vývojem v Evropě ve 20.století, kdy byla naše země vystavena dvěma totalitním režimům. Film kombinuje nové scény se záběry z dřívějšího dokumentu Olgy Sommerové Moje 20.století a také obsahuje naprosto unikátní filmové a zvukové dokumenty z německých a českých archívů.

 Soňa Červená provází celým filmem a poskytuje divákům velmi otevřený pohled do rodinné historie a své umělecké kariéry. Vzpomíná na své dětství, které prožila v předválečné Praze jako dcera zakladatele slavného kabaretu Červená sedma Jiřího Červeného a elegantní matky z bohaté rodiny. Oba rodiče byli vystaveni nacistické i komunistické perzekuci. Maminka, která přežila nacistický koncentrační tábor, nepřežila pobyt v komunistickém vězení. Zvláštním hnutím osudu je v bytě, ve kterém Soňa vyrůstala a který ve filmu navštíví, v současné době umístěn archiv ústavu pro studium totalitních režimů. Komunistické perzekuci se nevyhnula ani Soňa Červená. Po válce nejprve úspěšně debutovala v Osvobozeném divadle Voskovce a Wericha jako Káča ve slavném Divotvorném hrnci a také zahájila slibnou operní dráhu. Vytouženou cestu na jeviště Národního divadla ji však překazily tehdejší odbory a stranická organizace.

Přijala tedy angažmá ve Státní opeře ve východním Berlíně, kde získala titul komorní pěvkyně a dokonce ji bylo umožněno hostování v Salcburku pod taktovkou Herberta von Karajana, Historie znovu zasáhla do Sonina života po výstavbě berlínské zdi.  Ve filmu vzpomíná na dramatické okamžiky těsně po uzavření východního sektoru, kdy se jí podařilo oklamat stráž a uprchnout na západ. 

V emigraci pokračovala v úspěšné pěvecké kariéře a stala se žádanou operní hvězdou. Vystupovala s renomovanými sólisty ve věhlasných operních domech. Svůj život zcela zasvětila umění, jejím domovem se stalo jeviště, stesk po domově si zakázala. Přesto nikdy nepřestala být Češkou a nezapomněla svou rodnou řeč. Na několika operních scénách dokonce učila sólisty zpívat česky Janáčkovu Její pastorkyni.  Po ukončení operní dráhy pak vystupovala v Hamburku v muzikálech, kde se jejím hlavním režisérem stal Robert Wilson.

Soňa Červená a režisérka Olga Sommerová, foto: Petr Šálek

Po svém návratu z emigrace po sametové revoluci započala v 77 letech svou druhou českou kariéru. Nezapomenutelné je její účinkování v Nekvasilově opeře o procesu s Miladou Horákovou Zítra se bude…, nebo v opeře 1914, jejichž vznik sama iniciovala.  V režii Roberta Wilsona pak ztvárnila Emilii Marty v inscenaci Čapkovy divadelní hry Věc Makropulos.

 Ani po překročení devadesátky nepřestává Soňa Červená pracovat a inspirovat své okolí. Je přesvědčená o tom, že za svou obdivuhodnou kondici vděčí svému čistému svědomí.  Spolu s Olgou Sommerovou se osobně zúčastní některých premiérových představení filmu. A v nadcházející sezóně se Soňa Červená stane i patronkou přímých přenosů představení z Metropolitní opery v New Yorku. 

Olga Sommerová o spolupráci s ní řekla: „…Soňa je profesionálka tělem i duší, spolehlivá, zodpovědná, oddaná svému umění… je inspirativní osobnost, nejenom že přinášela nápady mému filmu, ona po celý život inspirovala své profesní kolegy…. Film o Soně je výzvou k tomu, abychom si nenechali vzít svobodu, právě tak jako si ji nenechala vzít Soňa Červená po celý svůj život.“  . 

Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek

Po ukončení operní dráhy  vystupovala Soňa Červená v Hamburku v muzikálech, kde se jejím hlavním režisérem stal Robert Wilson. Foto: archiv Soni Červené

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..