Paní Marta z Rosaria na řece Paraná, autor Afisphoto

Hned první den našeho fotografování v Argentině nás přepadli. Dva zdrogovaní chlápci nám vzali foťáky. Nevzdali jsme se ale jen tak lehce, docela jsem bojoval, nastříkal na jednoho skoro celý velký profesionální obranný sprej, který byl ovšem dva roky starý, takže moc nefungoval a vzdal jsem to až ve chvíli, kdy mi jeden z nich zezadu zapíchnul šroubovák těsně pod oko. Nic příjemného na začátek pracovní cesty.

Spustila se tím ale neuvěřitelná souhra náhod, která vyústila až k fotografii Marty Krejsy a Nejvyššího Čecha Tomáše Pustiny na dvoře Statku Onšovice u Humpolce.

Takže hned, jak jsme nahlásili přepadení a krádež našich, na místní poměry neuvěřitelně drahých přístrojů, se do pátrání po nich pustili snad všichni místní policajti, a skutečně je druhý den objevili u překupníka, který je získal od našich lupičů za tři piva v hospodě. V jednom z nich byl dokonce ještě  film, na kterém jsme po vyvolání /ano, vláčeli jsme s sebou vývojnici a chemikálie/ objevili vyfocené rozesmáté lupiče i s jejich rodinami. Policajti byli nadšení svým úspěchem a pochlubili se novinářům. Druhý den jsme se objevili ve všech místních novinách a v televizi i v hlavních zprávách, které běžely celý den každou hodinu. Okamžitě nás tady ve městě, kde nejsou žádní jiní cizinci, začali poznávat šoféři v autobuse, prodavačky v obchodě a lidi na ulici. V televizi nás ale viděla i Marta, potomek českých prvorepublikových emigrantů, která nikdy v Česku nebyla a toužila si procvičit řeč, kterou znala od svých rodičů a kterou už dvacet let nemohla použít.

Další den jsme už seděli u ní v domku a nadšeně poslouchali její osmdesát let starou češtinu. Navštívili jsme jí a jejího může ještě několikrát a po našem příjezdu o naší příhodě napsali do Kutnohorského týdeníku, odtud totiž pocházeli Martiny rodiče. Zveřejnili jsme zde její adresu a Martě se tak ozvali její příbuzní a známí. No a už jí to táhlo domů! Další rok přijela, byli jsme ji tehdy i s jejím mužem vyzvednout na letišti, neuvěřitelný příběh, na letišti jsme všichni brečeli.

Fotili jsme v té době projekt o nejvyšším Čechovi Tomáši Pustinovi, tak k jejich společné fotce to byl jen kousek.

Ta se pak stala jednou z těch důležitých v projektů o Tomášovi, o tom zase příště.

Alena Dvořáková a Viktor Fischer

www.afisphoto.com

Více o afisphoto – zde

Nejvyšší Čech Tomáš Pustina a Marta Krejsa, foto: afisphoto

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *