Pro jarní sezónu 2017 připravily drážďanské státní sbírky speciální výstavu přibližující barvy a slunce Itálie,
tak jak je viděli umělci v 19. století.
Pod italským nebem, obrazy Itálie 19.století mezi Claude Lorrainem, Turnerem a Böcklinem, foto: Petr Šálek
Rozsáhlá expozice nazvaná „Pod italským nebem, obrazy Itálie 19. století mezi Claude Lorrainem, Turnerem a Böcklinem“ čerpá nejenom z bohatého fundusu tradičních vlastních sbírek, ale nabízí i vzácné zápůjčky z dalších německých i zahraničních galerií. Celkem je vystaveno 130 děl, včetně několika soch z antické sbírky k navození atmosféry klasicismu, který charakterizoval 1. polovinu 19. století. Itálie byla v 19.století místo, které magicky přitahovalo mnoho umělců ze severu Evropy. Důvodem obdivu bylo nejen obrovské kulturní dědictví , ale i jižní přívětivé klima s bujnou vegetací a jasnými barvami a světlem. Mnoho malířů hledalo v Itálii inspiraci a někteří italští umělci naopak působili na severu. Drážďany zasáhl italský vliv velmi silně a ne nadarmo jsou proto někdy označovány za Florencii severu.
Výstava „Pod italským nebem“ ilustruje vývoj malířství 19.století především na dílech německých malířů, které však zprvu významně ovlivnila tvorba francouzských krajinářů klasicismu Claude Lorraina a Nicolas Poussina. Speciálně pro tuto výstavu bylo restaurováno okolo 20 obrazů z depozitářů státních sbírek, takže jsou k vidění poprvé nebo po dlouhé přestávce. Malíři, kteří zpočátku tvořili pouze v ateliérech podle skic nebo fotografií, postupně vycházejí do plenéru a malují přímo na místě. Mezi nejvýznamnější zápůjčky patří dvě plátna od anglického romantického krajináře Williama Turnera ze slavné Tate Gallery v Londýně. Kodaňské Státní muzeum umění zapůjčilo několik obrazů významného norského krajinomalíře Johana Christian Dahla, jehož osobnost představuje jakýsi spojovací článek mezi severem a jihem. Dalším významným představitelem malířství 19.století je Švýcar Arnold Böcklin, který svými emocionálními obrazy ovlivnil pozdější symbolisty i expresionisty. Na výstavě je k vidění jeho obraz fauna pískajícího na kosa z r. 1863. Plátna v závěru expozice ilustrují pomalý přechod k realismu a impresionismu (např. Max Klinger: Colosseum v Římě nebo Hans von Marées: Česáč pomerančů).
Za návštěvu stojí i návštěvnicky velmi přívětivá samotná budova Albertina, ve které je výstava umístěna. Stavba má dlouhou a velmi pohnutou historii. Velká novorenesanční budova z 19.století byla vážně poškozena při bombardování Drážďan roce 1945. Po válce byla obnovena a od roku 1965 je zde umístěna stálá sbírka tzv. Nových mistrů. Po povodních v roce 2002, které budovu značně zasáhly, prošla budova náročnou rekonstrukcí a změnila se v jedno z nejmodernějších muzeí Evropy. Vedle stálé sbírky umění od romantismu do současnosti jsou zde umístěny i moderní depozitáře a restaurátorské dílny. Dvorana budovy je zastřešena a je v ní velký koncertní sál s kavárnou a prodejnou knih.
Výstava v Albertinu je přístupná denně (mimo pondělí) od 10 do 18 hod.
a potrvá do 28. května 2017, více na http://www.drazdany.info/skd
Text: Soňa Šálková, foto: Petr Šálek
