Winternitzova vila od Adolfa Loose – funkcionalistický klenot na Smichově žije

WINTERNITZOVA VILA

Od roku 2017 je pro veřejnost trvale zpřístupněna druhá pražská vila slavného funkcionalistického architekta Adolfa Loose. Rodinný dům v ulici Na Cihlářce v páté městské části navrhl Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou pro rodinu právníka JUDr. Josefa Winternitze v roce 1932 a je tak Loosovou poslední dokončenou stavbou. Na rozdíl od své honosnější sestry, známé Müllerovy vily v pražských Střešovicích z roku 1930, je Winternitzova vila skromnější ve vnitřním vybavení a použitých materiálech a kromě pevně zabudovaných skříní se v ní nedochoval žádný původní nábytek. Odlišný je i osud obou budov po sametové revoluci. Zatímco Müllerovu vilu od dědiců odkoupila Praha a po velmi nákladné rekonstrukci ji svěřila do správy Muzeu hlavního města Prahy, byl osud Winternitzovy vily o poznání složitější. Potomci původních vlastníků vilu zrestituovali v roce 1997 ve značně dezolátním stavu. Jenom díky jejich nezměrnému úsilí a s přispěním dotace od hlavního města se jim v roce 2012 podařilo stavbu odborně zrekonstruovat a částečně ji vrátit původní lesk. Po 5 letech pronajímání soukromým subjektům se pak v roce 2017 rozhodli otevřít svou vilu veřejnosti, podělit se s ní o zážitek z jedinečné památky a zároveň připomenout její historii a nelehké osudy původních majitelů.

Jako v Müllerově vile je i ve Winternitzově vile zcela zřetelně uplatňován loosovský princip koncepce prostoru tzv. Raumplan.  Budova připomíná stavebnici, má vice úrovní, některé z nich jsou propojené průhledy, výšky místností se liší podle účelu a spojují je průchody a schodiště. Od nenápadného zádveří se vystoupá po pár schodech do největší společenské místnosti, která má dvě úrovně. Dolní část s krbem, podle původního plánu tzv. „zimní zahrada“, je otevřená v celé výšce a po její delší straně jsou prosklené dveře vedoucí na terasu se vstupem do zahrady.  Místnost působí vzdušně a přitom velmi útulně. Horní úroveň je menší a rozdělená schodištěm na jídelnu a menší obývací pokoj. Obě části umožňují pohled dolů i do zahrady. Přilehlé místnosti, které sloužily jako kuchyň a knihovna, nejsou pro veřejnost přístupné. Z horní úrovně je vchod na schodiště, vedoucí nahoru do obytných pater a dolů do suterénu s hospodářským zázemím a bytem domovníka. V horních patrech jsou dvě velké terasy. Především ta nejvyšší s mohutnou pergolou nabízí nádherný pohled na město směrem do centra i na Strahovský hřeben až k Motolu. Jasný doklad o tom, jak mistrně Loos dovedl využít přednosti daného místa a přizpůsobit jim koncepci stavby.
Dvě místnosti v nejvyšším patře jsou věnovány historii – jednak jsou zde fotografie a dokumenty o rodině Winternitzových a dále původní plány a korespondence s architekty.

Kromě prohlídek nabízí vila i nápaditý kulturní program. Výstavy, koncerty, přednášky o umění a architektuře, divadelní představení nebo swingovou tančírnu. Zájemci se mohou ve vile i ubytovat.

Otevřením památky dostali milovníci architektury další možnost přesvědčit se, jak promyšlené, účelné a estetické byly stavby architekta Adolfa Loose a celého meziválečného funkcionalismu.   Zároveň je to důvod k zamyšlení, jaké stavby naší současné architektury se v budoucnosti budou těšit obdobnému uznání a zájmu.

Text: Soňa Šálková
Foto: Petr Šálek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *