Biedermeier / Umění a kultura v českých zemích 1814–1848

Slovo vedoucí Oddělení kultury Správy Pražského hradu

Když mi byl před téměř třemi roky poprvé představen projekt výstavy Biedermeier, Umění a kultura v českých zemích 1814-1849, bylo mi jasné, že tato výstava k Hradu prostě neodmyslitelně patří. Skvěle totiž zapadá do série výstav o historických epochách, kterými si prošla česká společnost a které zasáhly i Pražský hrad, což na výstavě dokládá několik ukázek z hradního fondu biedermeierovského nábytku.
Ráda bych zdůraznila, že Hrad si cení této výstavy jako mimořádného projektu nejen z hlediska kvality a množství exponátů, ale zejména kvůli velmi zajímavému přístupu k tématu.
Osobně mám podobně zaměřené výstavy o kultuře, životním stylu a o myšlenkovém světě lidí velmi ráda – a popularita takto zaměřených výstavních projektů v zahraničí odráží určitý výstavní trend posledních let a jeho oblibu u diváka. Intelektuální svět a životní hodnoty lidí první poloviny 19. století nám navíc mohou být velmi blízké.
Ráda bych také na tomto místě vyzdvihla přitažlivou formu instalace výstavy, která nechává vyniknout kráse i jednoduchosti tvarů těchto elegantních předmětů, jež byly tak inspirativní pro vznik moderního designu.
Kateřina Horníčková

Slovo ředitelky Uměleckoprůmyslového musea v Praze

Nezapírám, že moje dlouholetá působnost v UPM a v jeho sbírkách ve mně časem vypěstovala větší či menší příchylnost k některým materiálům či obdobím, ale jedním jsem si jista: umělecký a životní styl doby biedermeieru mi byl vždy neobyčejně blízký. Bylo to zejména proto, že jsem si první polovinu 19. století mohla již promítnout v konkrétním spojení i s osobami z vlastní rodiny, ať již ze vzpomínek, obrazů zachycujících jejich podobu či vybavení interiéru, jehož jednotlivé části putovaly v širokých kruzích rodinné přízně. Tak ke mně doputovala kolébka, ve které pár týdnů strávil i můj syn. Nakonec jsme se rozhodli, že její místo je v muzeu. Odborný zájem zvítězil nad osobním. Helena Koenigsmarková

Slovo hlavního autora koncepce výstavy

Výstava představuje bohatství uměleckých památek vzniklých v českých zemích v 1. polovině 19. století a odrážejících osobitý umělecký a ideový proud, který bývá tradičně označován pojmem biedermeier.

Zatímco v zahraničí byl český biedermeier již úspěšně představen, v roce 2000 v italské Padově a naposledy v letech 2006–2007 zastoupením českých sbírek na putovní americké výstavě Biedermeier: The Invention of Simplicity (Milwaukee, Vídeň, Berlín a pařížský Louvre), na domácí půdě se taková přehlídka doposud neuskutečnila. Zhodnocení a docenění tohoto uměleckého stylu, který významně spoluutvářel kulturní atmosféru v našich zemích, tak zůstávalo přetrvávajícím dluhem.

Výstavní přehlídka připravená nyní  Uměleckoprůmyslovým museem  v Praze a Správou Pražského hradu v Jízdárně Pražského hradu je tedy první souhrnnou prezentací české a moravské tvorby biedermeieru. Chce ukázat její přínos, v mnohém srovnatelný s uměleckými epochami, které byly takto na Pražském hradě připomenuty již dříve. Završuje dlouholetý uměnovědný průzkum jak domácích, tak zahraničních sbírek, podpořený Grantovou agenturou AV ČR, jehož nositelem bylo právě UPM. Nejrozsáhlejší soubory exponátů zapůjčilo Uměleckoprůmyslové museum a Národní galerie v Praze, ale významné místo ve výstavě patří i dílům z depozitářů českých památkových objektů či ukázkám textilií a sklářských artefaktů z císařských sbírek dochovaných ve Vídni (dnes v Technickém muzeu a v Muzeu užitého umění (MAK).

Výběr více jak sedmi set exponátů se zaměřuje na celkovou tvářnost biedermeieru jako uměleckého a životního stylu, který se zrodil ve střední a severní Evropě v prvních desetiletích 19. století. Nový styl, navazující na klasicistní ideál „ušlechtilé prostoty“, se šířil od nejbohatších vrstev – aristokracie a zámožného měšťanstva – postupně do celé společnosti. V duchu rodící se občanské společnosti dával přednost praktickým a jednoduchým formám, usiloval o soulad krásy a funkce. Dokladem toho může být účelný biedermeierský mobiliář Pražského hradu a dalších rezidencí. Svou věcností se biedermeier odlišoval od okázalého, reprezentativního empíru i od citově exaltovaného romantismu. Na rozdíl od nich hledal svou inspiraci v přirozeném světě každodenního života – objevoval krásu všedních věcí a radostí, stejně jako půvab přirozenosti. Působivým estetickým prvkem se stala krása materiálu, uplatňující se například v dýhování dřeva či v užití barevných sklovin.

Výstava se snaží postihnout šíři uměleckých projevů biedermeieru. Vedle tradičních výtvarných disciplín – malby, kresby a grafiky, reprezentovaných například Antonínem Machkem, Vincencem Morstadtem, Antonínem Mánesem, Augustem Piepenhagenem či Josefem Navrátilem – se zde výrazného zastoupení dostává všem oborům uměleckého řemesla, které proslavilo české a moravské tvůrce na mnoha místech Evropy. V něm se plně uplatnilo estetické cítění biedermeieru – účelná racionalita tvaru spojená s fantazií, s vizuální působivostí linií a barev. Špičkovými exponáty je ve výstavě představena vynikající sklářská tvorba té doby, dále porcelán, móda a šperk, umělecká litina a především pak nábytkové umění, které se stalo synonymem biedermeierského stylu – ztělesněním jeho jednoduché elegance – a zároveň inspirativní předzvěstí moderního designu.

Během přípravy výstavního projektu, trvající řadu let, se před námi postupně rodil obraz uměleckého stylu, který se na jedné straně vyznačoval nenápadností a liboval si v „malých“ formách, ale svým přínosem se nesporně zařadil mezi velké umělecké epochy – ať již svým pozoruhodným racionálním designem v oblasti užité tvorby či překvapivě citlivým a detailním vnímáním skutečnosti zachycené výtvarně. Postihnout právě tuto prostou, neokázalou krásu biedermeierské tvorby bylo samo o sobě badatelským dobrodružstvím. Zároveň se nám odkrývaly hlubší kořeny této pozoruhodné estetiky – jistá životní filozofie biedermeieru jako hodnotového postoje, který v protikladu k revoltujícímu romantismu hledal cestu k lidskému štěstí v souladu člověka se světem a ve stifterovském „podmanění sebe sama“. A tak se pro mne odborný zájem stával osobním zaujetím a možná i jistou terapií tímto biedermeierským životním pocitem. Radim Vondráček

Přehled doprovodných programů k výstavě Biedermeier

► 1) cyklus přednášek v budově Uměleckoprůmyslového musea v Praze:

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
17. listopadu 2, Praha 1 T: (+420) 251 093 111 www.upm.cz
Vstup na přednášky zdarma.

● 06. 05. 2008 v 17 hodin
Biedermeier z pohledu dneška /
PhDr. Radim Vondráček

● 13. 05. 2008 v 17 hodin
Nábytek / PhDr. Daniela Karasová, CSc.

● 20. 05. 2008 v 17 hodin
Textil a móda / PhDr. Eva Uchalová

● 10. 06. 2008 v 17 hodin
Sklo / PhDr. Helena Brožková

● 17. 06. 2008 v 17 hodin
Šperk / PhDr. Světlana Spiwoková

● 02. 09. 2008 v 17 hodin
Řezané sklo / PhDr. Jan Schöttner

● 23. 09. 2008 v 17 hodin
Keramika a porcelán / PhDr. Jiří Fronek

► 2) cyklus komentovaných prohlídek výstavy v Jízdárně Pražského hradu:
03. 06. 2008 v 16,30 hodin: PhDr. Radim Vondráček
24. 06. 2008 v 16,30 hodin: doc. PhDr. Vít Vlnas, PhD.
09. 09. 2008 v 16,30 hodin: PhDr. Daniela Karasová, CSc.
16. 09. 2008 v 16,30 hodin: PhDr. Radim Vondráček

T: (+420) 224 373 232 vstup na komentované prohlídky zdarma k platné vstupence

► 3) komentované prohlídky pro školní skupiny v Jízdárně Pražského hradu:
na objednávku: education@upm.cz, tel. 251 093 295

► 4) koncerty: Hudba v období biedermeieru

17. 07. 2008 v 18 hodin, zahrada Na Terase Jízdárny
Promenáda s paraplíčkem, Straussiana Praha
Johann Strauss, Franz Schubert, Felix Mendelssohn-Bartholdy

21. 09. 2008 v 18 hodin, Jízdárna Pražského hradu
Intimní salón, Smetanovo trio, Zdena Kloubová – zpěv
Franz Schubert, Václav Jan Tomášek

Vstupenky v předprodeji v Informačním středisku SPH
na II. nádvoří Pražského hradu, tel. 224372415,
e-mail: barbora.polaskova@hrad.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *